Výzkumný tým pod vedením doc. PhDr. Jana Šišky, Ph.D. hledá odpověď na otázku, jak může vzdělávací a sociální systém efektivně podporovat mladé lidi s mentálním postižením v období přechodu ze školy do života dospělosti. Princip spočívá ve zkoumání životní dráhy jednotlivých respondentů, kterou lze vnímat jako posloupnost událostí, které se dějí za určitých okolností. Mezi hlavní faktory patří např. škola, která může významně ovlivnit životní dráhu člověka tím či oním směrem. Bližší informace viz https://pedal.zcu.cz/

Výzkumný tým Mgr. Šárky Káňové, Ph.D. spojuje kvalitativní a kvantitativní výzkumné metody, aby prozkoumal dostupnost, povahu a kvalitu služeb komunitního bydlení pro lidi s mentálním postižením v České republice. Shromážděné údaje umožní prozkoumat, jak dobře služby splňují definici komunitních služeb a jak jsou lidé s mentálním postižením podporováni, aby byli skutečně plnohodnotnými a aktivními občany ve svých komunitách, a jak jsou naplňována jejich práva podle článku 19 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Předkládaný výzkum, jako jeden z prvních, 1) systematicky zmapuje poskytování, povahu a kvalitu služeb pro uvedenou skupinu lidí, 2) prozkoumá, co je v praxi nezbytné pro dosažení změny. To bude mít následně potenciál ovlivnit vývoj nástrojů pro monitoring a další rozvoj komunitních pobytových služeb nejen v České republice, ale i v mezinárodním měřítku.

Výzkumný tým Mgr. et Mgr. Ivany Maškové, Ph.D. se odborně zaměřuje na témata věnující se modelu vynikajícího vysokoškolského studenta a návrh metodiky pro identifikaci vynikajících studentů ve vysokoškolském prostředí. Ústředním konceptem, který zavedla do českého prostředí a jemuž se intenzivně věnuje, jsou tzv. vzorce chování a prožívání ve vztahu k práci. Tento koncept umožňuje za pomoci stejnojmenného, původně německého inventáře včasnou diagnostiku rizika rozvoje syndromu vyhoření a dalších pracovních obtíží souvisejících s profesní zátěží. Na diagnostiku těchto rizik se zaměřuje v rámci převážně mezinárodního komparativního výzkumu, zejména u budoucích učitelů. V současné době se její výzkumný zájem zaměřuje rovněž na vývoj a ověřování psychologických intervenčních programů, jejichž cílem je podpora odolnosti a well-beingu studentů a zaměstnanců vysokých škol.

Tým doc. Mgr. Dany Buršíkové, Ph.D. se zaměřuje na systematické mapování různých faktorů, které ovlivňují školní život dětí s epilepsií. Cílem tohoto výzkumu je komplexně porozumět těmto vlivům a navrhnout doporučení pro zlepšení podmínek pro děti s epilepsií ve školním prostředí. Mezi klíčové oblasti jejího výzkumu patří kvalita života dětí s epilepsií, sebepojetí školní úspěšnosti, školní klima, sociometrická pozice ve třídě, znalosti a postoje učitelů a spolužáků a míra empatie rodičů a učitelů. Ve spolupráci s Klinikou dětské neurologie FN Motol standardizovala dotazníky měřící kvalitu života dětí s epilepsií a míru vnímané stigmatizace v souvislosti s epilepsií. Rovněž je její pozornost zaměřena na ověřování efektivity vzdělávacích intervencí souvisejících s redukcí stigmatu a zlepšováním znalostí o epilepsii u školních a předškolních dětí.

Výzkumný tým pod vedením Dr. Tomasze Gabryše z Centra tělesné výchovy a sportu zkoumá pohybovou aktivitu ve vztahu k motorickým a kognitivním funkcím člověka. Posuzuje specifické poruchy vývoje motoriky u dětí předškolního a mladšího školního věku s důrazem na vztahy mezi biologickými předpoklady a pohybovým chováním. Výzkumný tým se zabývá studiem odchylek od normálního motorického vývoje, které jsou typické pro poruchy pohybové koordinace. V současnosti se pozornost zaměřuje na polymorfismy v lidském genomu vedoucí k výskytu vývojové poruchy koordinace. Aktivity jsou také zaměřeny na funkce pohybového systému ve vztahu ke sportovní výkonnosti, stavu hybných stereotypů a svalových dysbalancí.

Tým transdisciplinární didaktiky pod vedením doc. PaedDr. Jana Slavíka, CSc. propojuje odborníky z oblastí obecné a oborových didaktik především z oblasti přírodních věd. Zaměřuje se primárně na výzkum transformace obsahu ve třídě, přičemž na základě případových studií a dalších přístupů například hledáme skryté souvislosti mezi různými vědními disciplínami, řeší kritická, klíčová a dynamická místa kurikula a obecněji tvoří specifickou metodologii pro reflexi a zlepšování kvality výuky. Z filozofického hlediska vychází především z instrumentálního realismu reprezentovaného Ladislavem Kvaszem a opírá se výrazně i o poznatky z historie vědy. Realizované výzkumy však mají výrazný přesah do praxe a mají potenciál přispívat i k nikdy nekončícím diskuzím o vhodném nastavení kurikulárního rámce.